Byla jednou jedna babka, a ta nasila plný žejdlík řepového semena do jednoho důlku. Za čas vyrostla ze všeho toho semena jen jedna řípka, ale tak veliká, že ji ani babka, ani žádný jiný nemohl vytrhnout. I šla ta babka na potkání prosit každého, aby jí pomohl vytrhnou tu řípku.
Šla a potkala jednero: "Jednero, pojď a pomoz mi vytrhnout řípku; až ji vytrhneme, hrnec ti jí dám."
chytilo se babky,
babka řípky:
trhaly, trhaly,
ale nic nemohly vytrhnout.
I šla babka a potkala dvojimo: "Dvojimo, pojď a pomoz mi vytrhnout řípku; až ji vytrhneme, hrnec ti jí dám."
chytilo se jednera,
jednero babky,
babka řípky:
trhaly, trhaly,
ale nic nemohly vytrhnout.
I šla babka a potkala trojimo: "Trojimo, pojď a pomoz mi vytrhnout řípku; až ji vytrhneme, hrnec ti jí dám."
chytilo se dvojima,
dvojimo jednera,
jednero babky,
babka řípky:
trhaly, trhaly,
ale nic nemohly vytrhnout.
A tak to bylo pořád: babka šla, potkala čtvero, patero, šestero, sedmero, osmero, devatero -
ale nic nemohly vytrhnout.
Potom ještě šla a potkala desatero: "Desatero, pojď a pomoz mi vytrhnout řípku; až ji vytrhneme, hrnec ti jí dám."
chytilo se devatera,
devatero osmera,
osmero sedmera,
sedmero šestera,
šestero patera,
patero čtvera,
čtvero trojima,
trojimo dvojima,
dvojimo jednera,
jednero babky,
babka řípky:
trhaly, trhaly -
řípka se přetrhla,
babka se převrhla,
a všichni se svalili v jednu hromadu.